Údaje ve svých počátcích sahají až do dob „pionýrských“, kdy se inseminace
zejména čerstvým semenem u nás teprve představovala. Stalo se tak, že jsem
v roce 1996 zapustil více klisen zmraženým semenem, než čerstvým.
V následujících letech se počet případů inseninace zmraženým spermatem,
jak vidno, ustálil na počtu cca 20 klisen ročně, bez ohledu jak rostl
nebo klesal počet klisen inseminovaných čerstvým spermatem.
Při hodnocení vlivů určujících počet inseminovaných klisen v jednotlivých
letech je nutno vždy nahlížet na chovatelovo rozhodnutí pro inseminaci
klisny, jako na velmi individualní akt, co do motivace, obtížně porovnatelný
s ostatními. Faktory obecné, které je možno zohlednit, jsou například tyto:
1) nákladnost inseminace v souvislosti s celkovou ek. situací ( viz pokles v letech 98, 99 )
2) dotační podmínky plemenitby
3) nabídka hřebců v kvalitě a plemenech ( pony , hafling, atd )
Důležité vysvětlení: V grafu se součet počtu inseminovaných klisen
zmraženým a čerstvým semenem nerovná celkovému počtu inseminovaných klisen.
Je to dáno tím, že některé z klisen jsou po neúspěšné inseminaci mraženým
semenem „opraveny“ semenem čerstvým. Jedna klisna se tedy objeví jako
případ v obou metodách.
|